DŮM KULTURY SLAVÍ TŘICÁTINY

DŮM KULTURY SLAVÍ TŘICÁTINY

Třicítka je ideální věk: člověk už je dost starý, aby věděl, co chce a jak to chce a dostatečně mladý, aby na to měl síly. Chceme-li velebit třicátiny stavby, musíme zmínit především všechny, kteří se zasloužili o to, že objekt zdárně ožil a bude ještě dlouho žít k radosti nás, Tepličanů. Učinila jsem malou sondu do historie jeho vzniku a oslovila některé z těch, kteří u toho tenkrát byli a poprosila je o ohlédnutí za roky života s teplickým domem kultury. Toto jsou naše vzpomínání.

Eva Stieberová

pondělí 22. února 2016

KONCERTNÍ SÁL - DÁREK SEVEROČESKÉ FILHARMONII TEPLICE

PETR KAŠPAR: Tehdejšímu šéfovi orchestru, dirigentu Jaroslavu Soukupovi musíme být za dům kultury vděční.


Nestor Severočeské filharmonie Teplice, klarinetista Petr Kašpar je přes svůj důchodový věk stále aktivním hráčem orchestru. Pamatuje tedy nejenom začátky působení zdejší filharmonie v novém koncertním sále domu kultury, ale dobře si vzpomíná i na roky předcházející.

Část současné "dřevěné harmonie" Svč. filharmonie Teplice, uprostřed klarinetista Petr Kašpar.
"Do zdejšího městského orchestru jsem nastoupil 2. května.1972, když jsem předtím hrál asi 3 a půl roku v orchestru Krušnohorského divadla. Byl jsem jako klarinetista nejmladším členem 'dřevěné harmonie' a dnes jako důchodce jsem v této skupině nejstarší," vzpomíná muzikant, kterého nejenom tepličtí posluchači znají také z jeho vlastní hudební formace Clarinet Society. "Ve stejném roce jako já nastoupil i nový šéf orchestru Jaroslav Soukup a o pár let později se název změnil na Severočeskou státní filharmonii Teplice. V té době jsme zkoušeli v dnešním Zahradním domě a koncerty se konaly ve velkém sále Krušnohorského divadla. Rozdíly akustik mezi těmito dvěma sály byly propastné, ale museli jsme se s tím nějak vypořádat. V období různých stavebních rekonstrukcí a oprav Zahradního domu jsme také zkoušeli na parketu malého sálu Krušnohorského divadla a to teprve bylo vzrušující", směje se Petr. "Otevření nového domu kultury s akusticky skvělým koncertním sálem přineslo členům Severočeské filharmonie Teplice mnoho klidu do práce, včetně zázemí, které nám závidí mnozí hostující muzikanti".
Podle Petra Kašpara je Dům kultury v Teplicích "dítkem" tehdejšího šéfa orchestru Jaroslava Soukupa, který měl v normalizačních létech mnoho přátel na vlivných místech. "Nikdo ho ale za to nemůže odsuzovat, protože pro orchestr udělal maximum," uzavírá Petr Kašpar.

Ten, který za to také může, šéf
orchestru a dirigent Jaroslav
Soukup.

Malý pohled do historie, který  jsem si dovolila okopírovat z webových stránek Svč. filharmonie Teplice, dokazuje, že i díky svému věhlasu a uměleckému renomé si zdejší orchestr kvalitní koncertní sál zasloužil. 


Severočeská filharmonie TepliceNjestarší fotografie orchestru
je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji. Zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838. Od konce 19. století uváděl orchestr pravidelné cykly symfonické hudby v provedení nejžádanějších dirigentů a sólistů té doby. Koncertovali zde největší osobnosti světové hudby, např. dirigenti Eugen d´Albert, Richard Strauss, klavíristé Ferruccio Busoni, Conrad Ansorge, Emil Sauer, Ernö Dohnányi, Frederic Lamond, houslisté Pablo de Sarasate, Eugéne Ysaÿe, Bronislav Huberman, Fritz Kreisler, Alexander Pečnikov, Henri Marteau, violoncellisté David Popper, Julius Klengel, Hugo Becker, Anton Hekking, pěvkyně Lili Lehmannová, Ernestina Schumann-Heinkeová a mnoho dalších. V létě absolvoval orchestr okolo 150 lázeňských a 18 symfonických koncertů a v zimní sezóně cykly vážné symfonické hudby. Řídí je kromě hudebního ředitele Willeho hostující dirigenti, mezi nimi např. Siegfried Wagner, Alexander Zemlinský nebo Felix von Weingartner. Vystupovali zde i všichni velcí čeští houslisté počínaje Josefem Slavíkem a konče Janem Kubelíkem. Činnost městského orchestru skončila koncem druhé světové války v souvislosti s uzavřením městského německého divadla..
Orchestr v novém sále Domu kultury 1987V roce 1948 vzniklo nové hudební těleso - Městský lázeňský orchestr. Postupně se zde vystřídala celá řada dirigentů, např. Miloslav Bervíd, Bohumil Berka, Martin Turnovský, Libor Pešek a Vladimír Válek. V roce 1972 přišel na místo ředitele a šéfdirigenta Jaroslav Soukup. Rozšířil početní stav orchestru, který od roku 1979 nesl název Severočeská státní filharmonie. 

Žádné komentáře:

Okomentovat