DŮM KULTURY SLAVÍ TŘICÁTINY

DŮM KULTURY SLAVÍ TŘICÁTINY

Třicítka je ideální věk: člověk už je dost starý, aby věděl, co chce a jak to chce a dostatečně mladý, aby na to měl síly. Chceme-li velebit třicátiny stavby, musíme zmínit především všechny, kteří se zasloužili o to, že objekt zdárně ožil a bude ještě dlouho žít k radosti nás, Tepličanů. Učinila jsem malou sondu do historie jeho vzniku a oslovila některé z těch, kteří u toho tenkrát byli a poprosila je o ohlédnutí za roky života s teplickým domem kultury. Toto jsou naše vzpomínání.

Eva Stieberová

pondělí 21. března 2016

NENÍ NAD ZÁŽITEK Z PŘÍBĚHU ODEHRÁVAJÍCÍHO SE NA VELKÉM PLÁTNĚ

ŽÍT SVŮJ ŽIVOT V KINĚ

DÍKY ZA DRUHÝ POKUS! 
V DOMĚ KULTURY JSEM UŽ SKORO POLOVINU SVÉHO ŽIVOTA

Zdenka Sixtová je současnou vedoucí Kina Květen a programového oddělení. Také ona přispěla do našeho "mlýnu" vzpomínek a sama jsem zvědavá, jakou mouku z jejích zážitků umeleme:


Když jsem nastupovala do domu kultury na pozici sekretářky tehdejšího ředitele Miroslava Hochmala, byla jsem vybrána až jako druhá. Mé zklamání ale netrvalo dlouho, protože po pár dnech mi volali, ať nastoupím, jelikož má sokyně se zalekla množství práce. A to bylo mé štěstí. Ocitla jsem se v prostředí, kde z mého pohledu bylo všechno "free". Poznávala jsem své nové kolegyně, které žily svým povoláním – hlavně Marika Drašarová a Eva Stieberová. A nesmím zapomenout na Květu Vlčkovou, prostě programové oddělení, z těch dam jsem byla skutečně u vytržení. To, co vytvářely, koncerty, zábavu, to bylo něco, s čím jsem se dosud nesetkala. Z mé pozice sekretářky jsem viděla, jak jsou zapálené a bojují o každý pořad, o každý nový nápad. Nesmím zapomenout také na ostatní, ekonomické odd., jeho vedoucí Jitka Pospíšilová byla báječná, no prostě pro mě zcela nový svět a noví lidé.


Moje první skutečná ochutnávka kultury na vlastní kůži byl koncert Karla Gotta na zimním stadionu v prosinci 1993, kde pomáhal každý,  kdo měl ruce a nohy. Od té chvíle jsem byla lapena do kulturních sítí a jsem v nich dodnes. To, že jsem se po čtyřech letech práce v sekretariátu ocitla na programovém oddělení, způsobily okolnosti, které nedokáži nyní, po těch letech, zcela popsat. Byla jsem oslovena svým šéfem, ředitelem Hochmalem, zda bych neměla zájem nastoupit na místo produkční, konkrétně na dramaturgii zábavných pořadů. A bylo to! Zakousla jsem se do nové práce a držela se jí zuby nehty. Vzpomínám na své začátky, kdy jsem se musela naučit do té doby pro mě zcela neznámé věci, jak jsme na oddělení dostaly první počítač a vůbec jsme to s ním neuměly, práce po večerech, o víkendech, ale vše se zvládalo. A pak v roce 1998 přišlo kino! Bylo to po odchodu jeho vedoucí Dáši Hochmalové a já najednou seděla za jejím stolem a vůbec mě v té chvíli nenapadlo, že se můj další profesní život bude odvíjet od filmové promítačky a plátna. A byl to panečku cvrkot !

Pohled do zaplněného sálu si "kinaři" dopřávali ještě ve druhé polovině 80. let. I v současnosti se stává, že na některé "kasaštyky" se před pokladnou tvoří dlouhá fronta, nicméně takových titulů není mnoho. Zabrousíme-li do let nedávno minulých, z filmů, promítaných v kině Květen, byly vyprodány tituly:
Letopisy Narnie - všechny díly
Rafťáci
Doba ledová - všechny díly
Piráti z Karibiku – všechny díly
Harry Potter – všechny díly
Pán prstenů - celá triologie
Vratné lahve
Kolja
Bathory
Shrek - všechny díly
Avatar 3D
Ženy v pokušení, Muži v naději


Twilight Sága - 1. + 2. část

ZAČÁTKY S PRAVĚKOU PROMÍTAČKOU

V době, kdy jsem jako vedoucí kina začínala, už byla v Teplicích v provozu pouze kino Lípa v Trnovanech a kino Květen v domě kultury. Začínala jsem se učit od začátku filmové technologie, seznamovat se s distributory a snažila se mít s nimi nadstandardní vztahy, což bylo důležité, abychom dostali film od premiéry. Prostě jiná práce než dosud, jiný svět, ale bylo to báječné! Promítalo se na promítacích strojích Meopta MEO X5 a na 35 mm filmech. Jistě si každý filmový divák vzpomene na zelené přepravky s kopiemi filmů, které se posílaly vlakem. Jak jsme čekali na nádraží, aby se film přivezl včas a nebylo to někdy vůbec samozřejmé! V té době se totiž hrálo třeba jen 10 filmů do měsíce a někdy ani to ne. Představení bývala vyprodaná a film trčel někde na trati. Znala jsem v tenkrát zpaměti první půlku jízdního řádu a řidič, který pro filmy jezdil, tu druhou. Ale byly to časy, kdy se do kina nenosil popcorn, uvaděčky si s lidmi poklábosily, promítači byli skutečnými mistry svého oboru a kino mělo své kouzlo. Občas se filmový pás přetrhl nebo promítačky neprolnuly, jak měly,  a nebo se zpřeházely jednotlivé díly. To se pak nejdříve odehrál konec filmu a pak zbytek od začátku.
Zdenka v opravdu dobré společnosti:
Fotografie z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, 5. 7. 2014. Zleva: Zdena Sixtová, vedoucí Kina Květen v Teplicích, režisérka Olga Sommerová a zpěvačka Hana Kubišová.

KDYŽ STARÉ MUSÍ USTOUPIT MLADÉMU


Ale doba plynula... Kino Lípa se zbouralo a v Teplicích zůstalo už jen jediné kino, Květen v domě kultury. V průběhu let se program kina začal postupně rozšiřovat, představení od půl šesté a od osmi zůstala, ale hrálo se i v noci, odpoledne, už nebyl jeden film týdně, ale třeba víc než třicet filmů do měsíce. Kino dostalo nový digitální zvuk systém DOLBY – STEREO SURROUND a pak přišel technologický boom ! Prosinec 2009 a digitalizace kina ! Jako jedno z prvních kin v republice vůbec, přešlo kino Květen v teplickém domě kultury na digitální projekci a zahájilo skutečnou "peckou", promítnutím filmu Avatar ve 3D. Bylo to období, kdy se z promítačů 35 mm filmů stali promítači digitálních kopií. Už se nečekalo u vlaku, ale filmové DCP nosiče vozila pošta, film nemusel být v kině po celou dobu nasazení, ale prostě se nahrál do projektoru a poslal do dalšího kina. Vše bylo nové a my se všichni učili za pochodu. Dnes už je digitální projekce samozřejmostí, ale v jejích začátcích to nebylo vůbec jednoduché.


NOVÝ ZPŮSOB PROMÍTÁNÍ RUKU V RUCE S REKONSTRUKCÍ SÁLU

Poněkud smutný obrázek, který však předcházel pohledu do inovovaného sálu. Snímek je vzpomínkou na rekonstrukci kina v roce 2014.

Kino Květen, které bylo slavnostně otevřeno v listopadu 1986, potřebovalo i jinou změnu než jen způsob promítání. Interiér, který je součástí architektonického návrhu domu kultury, jsme ponechali v původním stavu, ale výměna sedaček již byla nutná. A tak se začátkem roku 2014 začalo bourat a za finanční podpory teplického Magistrátu byly instalovány nové, pohodlné sedačky. V další vlně bylo pořízeno nové plátno, bez viditelných spojů, bílé a krásné.
Já na programovém oddělení pracuji doposud a věřte, že až jednou uvolním místo někomu jinému, bude mi sice hodně moc smutno, ale myslím, že má práce nebyla tak zcela marná a snad jsem našim divákům, kterých za skoro dvacet let mého působení v kině bylo skutečně mnoho, zpříjemnila chvíle strávené v naší společnosti, že se pobavili i poplakali a věřím, že se do našeho kina budou vracet. Obdivuji všechny, kteří v dnešní době nezapomněli na jedinečnou atmosféru, již lze vytvořit jedině na velkém filmovém plátně a přijdou k nám do kina Květen. A to je ta velká radost z mé práce, spokojený divák a spokojená vedoucí, které to vyšlo až na druhý pokus.

Vaše Zdenka Sixtová

S DOMEM KULTURY SLAVÍ TŘICÁTINY TAKÉ 
KINO KVĚTEN
PŘIJĎTE BĚHEM TŘÍ DNŮ NA 30 HODIN DO KINA


11. listopadu - pátek
17.30 NEJISTÁ SEZONA r. 1987 35 mm kopie
19.30 PÁN PRSTENŮ – NÁVRAT KRÁLE r. 2003
22.00 MATRIX r. 1999


12. listopadu – sobota
12.00 - 14.00 komentovaná prohlídka kina, seznámení s provozem, ukázky promítání z 35 mm kopie a digitální projekce
14.00 MAMA MIA r. 2008
16. 00 KOLJA r. 1996
18.00 MRTVÁ NEVĚSTA TIMA BURTONA r. 2005
20.00 SEDM r. 1995


13. listopadu – neděle
10.00 TŘI BRATŘI r. 2015
12.00 - 14.00 komentovaná prohlídka kina, seznámení s provozem, ukázky promítání z 35 mm kopie a digitální projekce
14.00 v jednání je titul Kytice - ( Jakubiskofilm ) 
16.00 HARRY POTTER A PRINC DVOJÍ KRVE r. 2009
18.30 SAMOTÁŘI r. 2 000
21.00 MLČENÍ JEHŇÁTEK r. 1991







Žádné komentáře:

Okomentovat